Dřevostavby a často kladené dotazy
FAQ - Často kladené dotazy
V rubrice FAQ naleznete odpovědi na nejčastěji pokládané dotazy zákazníků shromážděné za několik let fungování naší firmy. Otázky se budou týkat dřevostaveb a vše co k tomu patří. Na otázky budou odpovídat Leoš Dvořáček (jednatel firmy). Jestliže nenajdete otázky, které by Vás mohly zajímat, není nic lehčího než nám je napsat na e-mail a my je zařadíme do sekce FAQ.
Proč vubec dřevostavba?
Dřevostavby mají velmi dobré tepelně–izolační vlastnosti, a tím jsou předurčeny pro nízkoenergetické stavby či přímo pro domy pasivní. Další jednoznačnou výhodou dřevostavby je rychlost stavby, které zdicí technologie nikdy nemohou dosáhnout, přičemž i ve stavebnictví platí, že "čas jsou peníze". Dřevostavby jsou šetrnější k životnímu prostředí a šetří neobnovitelné zdroje. Život v dřevěném domě je pocitově velmi příjemný, stěny nechladí, prostor je rovnoměrněji ohřívaný a náběh teploty u dřevostavby je velmi rychlý. (LD).
Čeho se u dřevostavby vyvarovat, na co si dát pozor!
Dřevostavby přes veškeré svoje výhody jsou citlivé na precizní výstavbu. Dřevo ze své podstaty není přesným materiálem, jakákoli odchylka od standardu je vidět na chybějící pravoúhlosti, nerovných stěnách a samozřejmě v ne dokonale eliminovaných tepelných mostech. Pakliže právě tepelným mostům není věnována patřičná důslednost, poznáte to na vyšších účtech za energii, plísních v zimních měsících apod.
Vzhledem k použité technologii steico, kterou pro obvodovou stěnu v současné době používáme jako jediní, zcela eliminujeme nežádoucí vlastnosti dřeva co se týče přesnosti z toho plynoucích problémů. Dále vzhledem k přerušenému tepelnému mostu vylučujeme další velmi nepříjemnou vlastnost běžně používaných stojek z KVH hranolů, které v domě průměrné velikosti činí i přes 20 m2 v obvodovém plášti a tedy 20 m2 tepelných mostů. (MČ)
Dřevostavba a difúzně otevřená konstrukce?
Několik zajímavých hodnot na začátek:
Každý člověk přes noc vydýchá zhruba 0,5 l vody ve formě páry. Jestliže ponecháte v parotěsné folii otevřenou spáru širokou pouhý 1 mm a dlouhou 1 mm, může unikat denně do konstrukce až 6 l vody ve formě páry. Přičemž podle některých měření dokáže projít stejné množství par difúzně otevřenou konstrukcí již za 10 hod oproti standardním zděným domům, kde je to cca 24 hod a až neuvěřitelným 2,5 roku při difúzně uzavřené konstrukci. Termín difúzně otevřená konstrukce sice může někomu znít složitě, ale její princip je v zásadě geniálně jednoduchý. Tento pojem se týká pláště dřevostavby (obvodových stěn a pláště podkroví). Difúzně otevřená konstrukce dřevostavby umožňuje prostupování plynů včetně vodních par principem molekulárního přenosu (difúze). V takové konstrukci se zásadně nepoužívají parotěsné zábrany. Jak se difúzně otevřenou konstrukcí šíří plyny?
Plyny se obecně šíří dvěma způsoby – konvekcí (prouděním) a kondukcí (molekulárním tokem). Proudění (konvekce) je vlastně objemový tok, jehož hnací sílu představuje rozdíl tlaků a molekulární tok (kondukce) je vlastně difúzí, která probíhá pouze v případě směsí plynů (nejčastější směsí je ve stavebnictví suchý vzduch s vodní párou). A právě zde „jsme doma.“
Difúze využívá jako svou hnací sílu rozdíl hmotných či molárních podílů. Přitom platí, že pokud se difúzí dostane ven z dřevostavby konkrétní množství vodní páry, opačným směrem (do dřevostavby) proudí stejné množství suchého vzduchu. V čem jsou difúzně otevřené konstrukce výhodné?
Především dosáhneme na skutečně zdravé bydlení. Bylo dokázáno, že pokud uzavřeme objekt hermeticky (tradiční uzavřené konstrukce dřevostaveb), ovlivníme nepříznivě mikroklima v interiéru. Následkem mohou být až rozšířené plísně a různé mikroorganismy v materiálech a na jejich površích. Právě difúze jim však absolutně nevyhovuje. Pro ně tolik potřebná vlhkost je odváděna mimo budovu a je nahrazována suchým a čistým vzduchem. Navíc se v případě difúzně otevřených konstrukcí chováme ekologicky. Ke konstrukci difúzně otevřených stěn (opláštění dřevostaveb) se zásadně používají zdravotně nezávadné a obnovitelné materiály. U difúzně otevřené konstrukce výměna vlhkého interiérového vzduchu probíhá přirozeně a stále. Nevýhody difúzně otevřených konstrukcí.
Nejsou známé žádné nevýhody těchto konstrukcí, pokud jsou kvalitně navržené a zrealizované. V našich podmínkách jde o novinku, kterou do své nabídky firmy, které dodávají dřevostavby, teprve zahrnují. Lze však očekávat, že vzroste poptávka o tuto technologii. POZOR !!!
Některé firmy zcela mylně uvádějí, že při difúzně otevřené konstrukci již není třeba dbát na vzduchotěsnost domu či že je dokonce nežádoucí. To je samozřejmě holý nesmysl. Vzduchotěsnost a parotěsnost jsou odlišné pojmy. I při otevřené konstrukci je třeba dbát na perfektní vzduchotěsnost dřevostavby která je v našem případě ověřena Blower-Door testem prováděným VVÚD Praha a zaručuje, že v zimních měsících nebude docházet k únikům tepla a tedy i přílišným úbytkům z vaší peněženky, ale zároveň je umožněn prostup par obvodovou konstrukcí. Tento test provádíme ke každému domu a je již součástí ceny dřevostavby. Difúzně otevřená konstrukce ji však nepotřebuje, výměna vlhkého interiérového vzduchu probíhá přirozeně a stále. (MČ)
Jakou mají životnost dřevostavby?
Nedůvěřivci se nejčastěji ptají, jak je to se životností dřevostavby. Je zajímavé, že nikoho nenapadne ptát se na životnost zděného rodinného domu s klasickým krovem. Ale ten je přece také ze dřeva. Praktická životnost dřevostavby je dána především péčí o ni v průběhu jejího používání. Jsou známy tisíce dřevěných staveb, které existují stovky let. Statistická životnost se uvádí dle účelu statistiky 70 až 100 let. Ale pokud byste v takto staré stavbě bez rekonstrukce chtěli žít, zcela jistě by nevyhovovala vašim dnešním požadavkům. Rekonstruovat takovou stavbu by ale určitě stálo více než stavba nová. Navíc jste v takovém případě nuceni přizpůsobovat se stavbě, nikoliv stavba vám. Takže daleko důležitější než fyzická životnost je životnost morální, tedy jak dlouho je schopna stavba uspokojovat nároky na ni kladené. A potom nastane další důležitá otázka, jak ji ekologicky a s co nejnižšími náklady zlikvidovat. A zde se objevuje další výhoda dřevostaveb. I člověk neznalý uzná, že dřevostavba je v tomto směru jednoznačně výhodnější. (LD)¨.
Jaká je (ne)hořlavost dřevostavby?
Další častou otázkou je hořlavost dřevostavby. Ale dřevostavba musí splňovat stejné požární normy a předpisy, jako stavby z jiných materiálů, takže pokud je správně navržena a postavena, není zde větší nebezpečí než u jiných staveb. Jen takovou malou poznámku na okraj. Málokdo ví, že dřevo má v masivní formě větší požární odolnost než např. ocel. Ještě jste si nevšimli, že z požářiště trčí ohořelé krovy a strop z ocelových „íček“ se propadl? (LD).
Dřevostavba: a co škůdci (hmyz, hlodavci), plíšně?
Pokud je dřevostavba správně navržena a zrealizována, nehrozí ani v tomto směru žádné nebezpečí. Návrhem konstrukce, volbou detailů a dalších materiálů, např. dřevovláknitých desek, které se v sendvičových stavbách používají, volbou lepených profilů tzv. KVH, nebo v našem případě Steico profilů steico wall spolu s doplňkovým využitím chemické ochrany (sloužící zejména v první době stabilizace domu po realizaci, než budou v domě ustáleny vlhkostní a teplotní poměry, než si dřevostavba takříkajíc lidově sedne) je stavba dostatečně chráněna. (MČ).
A co akumulace a vytápění dřevostavby?
U dřevostavby se obecně vytýká malá schopnost akumulace. Není zde hmota, která by v zimě shromažďovala teplo a postupně jej potom vydávala a v létě naopak akumulovala chlad, který by v případě horka následně místnosti ochlazoval. Toto však hrálo významnou roli, pokud byla dřevostavba navrhována na přerušovaný způsob vytápění, tedy pevnými palivy bez automatiky. Dnes, když je provoz vytápění automatizován, ztrácí tento požadavek na významu. Naopak je výhodou, že se topí, když je potřeba. Náběh teploty je daleko rychlejší a nedochází k negativním efektům, např. srážení vlhkosti na stěně či sálání chladu ze stěny. Problém letního přehřívání je nutno řešit vhodným užíváním dřevostavby. Přes den když jsme v práci, dům uzavřeme (venkovní, vnitřní rolety či žaluzie, závěsy apod.) a večer potom pustíme dovnitř chladnější vzduch. Jiné ale nákladnější řešení je použít např. chladící (v zimně ohřívací) zemní kanál třeba se vzduchotechnikou nebo přímo s rekuperací. Není ani nutno sahat ke klimatizaci. (MČ).